Metodologie pro sestavování portfolií v modelové řadě Edward
MSCI ESG skóre
- Největší důraz klademe na základní rozložení portfolia, tzv. asset alokaci. Tedy správný mix investičních kategorií v portfoliu.
- Rozložení investice do správných investičních kategorií ve správných poměrech snižuje riziko a vede k dlouhodobé ochraně a růstu bohatství.
- V rámci jednotlivých investičních kategorií vybíráme nízkonákladové ETF od renomovaných investičních správců.
- Při výběru ETF vycházíme z hodnocení nezávislých analytických agentur a námi stanovených kritérií, které musí ETF splňovat.
Představení základního rozložení (Asset alokace)
Základní rozložení – rozdělení investice do různých investičních kategorií, jako jsou akcie, dluhopisy, komodity, zlato, hotovost a podobně – je po desetiletí základním stavebním kamenem investičního plánování ve vyspělém světě. Cílem základního rozložení je snížit riziko investice tím, že peníze investujeme do různých typů aktiv, která reagují jinak na různé tržní situace. A protože nikdy dopředu nevíme, co se v ekonomikách a na trzích stane, je rozumné nedržet všechna vajíčka v jednom košíku.
Díky správnému mixování investičních kategorií také můžeme různým typům investorů, s různými cíli a postoji k riziku, nabídnout portfolio s odpovídající mírou výnosu a rizika.
Asset alokace má ale navíc ještě jeden benefit, který málokdo správně chápe: může být i zdrojem růstu pro vaše bohatství.
Když JEDNA plus JEDNA je více než DVA
Zkuste se zamyslet nad následujícím příkladem dvou investic:
💵 10 000 USD investovaných do amerických akcií (reprezentovaných indexem S&P 500) na začátku roku 1972 by do dubna roku 2020 vyrostlo na 1 135 926 USD.
💵 10 000 USD investovaných do zlata by za stejnou dobu vyrostlo na 382 213 USD.
☝️ Pokud byste investici 10 000 USD rozdělili mezi akcie a zlato napůl, a navíc byste každý rok portfolio rebalancovali, pak by Vám za stejnou dobu vyrostlo na 1 157 391 USD. Takový výnos je větší, než byste získali jen na samotných akciích nebo jen na zlatě. A dalším bonusem je fakt, že díky rozložení by portfolio vykazovalo nižší rizikovost (viz obrázek 1 dále).
Rebalancování pro nižší kolísavost a vyšší výnos
Při rebalancování totiž vždy dojde k tomu, že odprodáváte „za draho“ část aktiv, která právě vyrostla a nakupujete „za levno“ část aktiv, která právě poklesla. Pokud tedy držíte 2 aktiva, která reagují zpravidla opačně na různé tržní situace, pak jejich kombinací a pravidelným rebalancováním můžete získat nejen mnohem nižší kolísavost portfolia, ale i o něco lepší výnos.
Obrázek 1: Historický výnos a riziko investice 10 000 USD: 1972-2020
Riziko je měřeno směrodatnou odchylkou ročních výnosů. Zdroj: portfoliovisualiser.com. Tento příklad je hypotetický a má sloužit pouze k ilustračním účelům a nemá představovat žádný specifický investiční produkt. Dividendy a úroky jsou reinvestovány a příklad nezahrnuje efekt poplatků a dalších nákladů na investování. Pokud by byly zahrnuty poplatky a náklady, výnosy by byly nižší. Historická výkonnost není zárukou budoucích výnosů.
Efekt popsal vítěz Nobelovy ceny za ekonomii Harry Markowitz
Rozdíl, který může diverzifikované portfolio přinést nad součet jeho částí, pojmenoval vítěz Nobelovy ceny za ekonomii Harry Markowitz: „Diversification is the only free lunch“. Jediný „oběd zdarma“ ve financích získáte právě díky diverzifikaci.
Tento „oběd zdarma” je možný díky skutečnosti, že individuální aktiva nejsou zpravidla dokonale korelovaná. Pokud se ceny různých aktiv nevyvíjejí v perfektní shodě, pak diverzifikované portfolio bude vykazovat nižší rizikovost než průměr rizikovosti jednotlivých částí portfolia. Ve skutečnosti může diverzifikované portfolio kolísat méně než to nejméně kolísavé aktivum, které je v portfoliu zahrnuto, což ukazuje i náš příklad. Důvodem je nízká nebo dokonce záporná korelace některých investičních kategorií.
Díky tomu můžeme mixovat různé investiční kategorie tak, aby výsledné portfolio odpovídalo individuálním potřebám investora a jeho toleranci k riziku. Pokud například bude investor požadovat ještě nižší míru rizika, než v našem příkladě, můžeme toho docílit přidáním amerických státních dluhopisů. Ty mají zápornou korelaci k akciím a velmi nízkou korelaci ke zlatu. Pokud bychom například přidali do našeho portfolia ⅓ desetiletých amerických státních dluhopisů, snížila by se rizikovost na 9,36 % a maximální propad za uvedené období by byl pouze -19,93 %. Opačného výsledku bychom pak dosáhli například navýšením podílu akcií.
Tabulka 1: hypotetické výsledky portfolií od roku 1972 do roku 2020.
Riziko je měřeno směrodatnou odchylkou ročních výnosů. Zdroj: portfoliovisualiser.com. Tento příklad je hypotetický a má sloužit pouze k ilustračním účelům a nemá představovat žádný specifický investiční produkt. Dividendy a úroky jsou reinvestovány a příklad nezahrnuje efekt poplatků a dalších nákladů na investování. Pokud by byly zahrnuty poplatky a náklady, výnosy by byly nižší. Historická výkonnost není zárukou budoucích výnosů.
Strategická Asset alokace v modelové řadě Edward
Edward využívá pro sestavování portfolií celkem 13 investičních kategorií a připravuje z nich investorům 10 modelových portfolií s různou mírou rizikovosti. Modelová portfolia jsou sestavována tak, aby investorům s různými cíli, investičními horizonty a přístupem k riziku dokázala nabídnout odpovídající portfolio s co nejlepším poměrem výnosu a rizika.
Pro každé modelové portfolio je investičním výborem stanovena strategická asset alokace s výhledem na příštích 7 a více let. Tento mix investičních kategorií se vyhodnocuje každé čtvrtletí a v případě, že se změní některé ekonomické nebo tržní předpoklady, může být pro vybraná nebo všechna modelová portfolia změněn.
Zajímá Vás, jak Edward počítá výslednou rizikovost sestaveného portfolia? Přečtete si tento článek.
Informace ohledně aktuálního složení Modelových portfolií Edward najdete pod tímto odkazem.
Historickou výkonnost si můžete prohlédnout zde.
